Spartan Race je Fenomén, který hýbe poslední dobou větším a větším vzorkem populace. Už ho lze vnímat i jako alternativní způsob, jak vytáhnout lidi ze zavřených fitek do přírody a dát rutinním návštěvám fitnesscenter další nový účel. Někomu se Spartan Race prostě jen líbí a někoho přímo láká ho zažít na vlastní kůži. Ten pocit běhu. Pocit běhu spojeným s překonáváním překážek, které pestří jednotlivé distanční verze. Sprint (5km+), Super (13km+), Beast (20km+) a další jeho varianty, které si buďto ani nepřipouštět:-) nebo si přiznat, že už opravdu nejsou pro každého. Tudíž výzva:-) Není totiž samozřejmostí, být výborný vytrvalec a výborný sprinter současně. Proč? Vždyť se podívejme se třeba na to, kolik je desetibojařů oproti jiným sportovním disciplínám. Univerzalita je těžká disciplína a v čím větší míře, tím je obtížnější jí dosáhnout nebo si ji stále udržovat. Podobně tomu tak je při excelentním vynikání v disciplíně jedné. Tady by mělo být snahou účastníka, alespoň rozvinout slušný průměr. Záměrně uvádím slovo alespoň. Pozn. Určitě by zde šlo rozvíjet i rozvoj talentu a dispozic, ale to není cílem tohoto textu. Zmíněnou všestrannost lze paušalizovat i do našeho-vašeho-tvého tréninku, protože i tam přílišná jednostrannost může škodit.
V roce 2014 při našich skupinových lekcích vznikla v partě myšlenka, “pojďme se taky zúčastnit toho Spartana:-)”. A bylo tak. Začali jsme cvičit nejen na zemi, ale museli jsme naše tréninky vertikalizovat směrem výš, než jsme byli doposud zvyklí. Nebýt pořád nohama na pevné zemi. A doslova se pozvednout výš. Čili tu vznikl další důvod pro rozvoj zad a úchopů a hledat nové punctum fixum. Pouze něco nezvedat či něco jen tahat, ale něco nahradit už přímo sebou nebo i dokonce sebou s něčím navíc. A to efektivně. Proložit trénink i běhy a trochu do toho šlápnout, protože tady by nám už samotné jednoruční činky a máchání jimi do rytmu nepomohlo. Také je tady významné přeladit na ono AROO, které jak praví organizátoři, pochopíš až v cíli. Protože AROO skutečně funguje, čemuž mnozí absolventi dají za pravdu:-D Je to taková zdejší magie:-).
Nikdy by mě nenapadlo, že by se tahle, jmenovaná a nejmenovaná skupina primárně ze středečních skupinových tréninků, byla schopna odhodlat do náročnějších drillových tréninků a zachovat si stálou chuť je podstupovat. Ten diskomfort, který některé patologicky odrazuje. Ale tady byl ten významný důvod. Motiv. Motiv, který si skupina vytvořila sama, čili si vytyčila cíl a mým, naším úkolem (myšleno úkolem skupiny) bylo dostat tuto skupinu do takové formy, aby se nejen úspěšně účastnila, ale aby měla i pocit, že zde obstála důstojně a jsou v takové kondici, kdy takové závody mohou hrdě podstupovat.
Těchto závodů se za naší skupinu, kterou jsme nazvali Loudové, účastní skupina lidí, kteří navštěvují nejen naše skupinové lekce, nebo individuální tréninky, ale i jejich známí, kteří se doslechli o jejich nadšení. Jedním z hlavních našich cílů je připravovat i takové tréninky, kterými snížíme riziko zranění. Neopomíjetilnou naší snahou je udržení toho žádaného tmelu a navzájem se podporovat. Přeci jen jsme tým a tím bychom chtěli zůstat. Podporovat se navzájem a dělat to pro radost, která nám všem dělá dobře.
Klikni na: Osobní tréninky
Klikni na: Skupinové tréninky
